SOUČASNOST OBCE

Na úvod je třeba zmínit zajímavost, že vedle níže popisované obce existuje též stejnojmenná samostatná obec Bohuňov, nacházející se na území okresu Svitavy na okraji Pardubického kraje (poblíž hranic s krajem Vysočina a Jihomoravským krajem), vzdálená 19,5 km (vzdušnou čarou) východoseverovýchodním směrem od Bohuňova z kraje Vysočina. Nejen v minulosti, ale i v současnosti stále občas dochází vlivem nepozornosti k přehlédnutí této skutečnosti (výskyt dvou relativně blízkých obcí se stejným jménem poblíž hranice mezi Čechami a Moravou), důsledkem čehož potom dochází např. k návštěvě jiné obce.

     Obec Bohuňov (255 obyvatel), jenž je tvořena dvěma částmi – vesnicemi Bohuňov a Janovičky, se nachází v severovýchodní části kraje VYSOČINA, v mikroregionu Bystřicko, 6 km severozápadně od města Bystřice nad Pernštejnem. Z hlediska vyššího stupně samosprávy náleží do obvodu Bystřice n. P., jenž zastává statut obce s rozšířenou působností (funkce pověřeného úřadu; dále je zde např. matriční, katastrální, finanční či stavební úřad). Záležitosti týkající se pozemkového úřadu, celního úřadu, okresního soudu či vojenské správy se vyřizují ve Žďáře nad Sázavou, nacházejícím se 23 km západně od Bohuňova; úřad „Pozemkový fond“ sídlí až v Jihlavě.

     Obě vesnice jsou situovány v mírně zvlněné krajině vrchovinného rázu, Bohuňov (206 obyvatel, 72 čísel popisných a 18 čísel evidenčních) v nadmořské výšce okolo 620–630 m (oficiálně uváděno 624 m n. m.), Janovičky (49 obyvatel, 19 čísel popisných a 2 čísla evidenční) potom v nadmořské výšce okolo 620–640 m (oficiálně uváděno 632 m n. m.). Katastrem Bohuňova i Janoviček prochází hranice přírodního parku Svratecká hornatina (konkrétně se jedná o severovýchodní část katastru Bohuňova a severní část katastru Janoviček, kde hranici přírodního parku tvoří silnice Lísek–Bohuňov a Bohuňov–Janovičky, a dále polní cesta z Janoviček do sousední obce Písečné). Za zmínku stojí i hranice chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, jejíž jihovýchodní cíp (vymezený silnicí Lísek – Skalský dvůr a  dále křižovatkou se silnicí I/19) se nachází ve vzdálenosti okolo 0,5 km od severozápadního až jihozápadního okraje katastru Bohuňova.

     Z hlediska dopravní dostupnosti je třeba uvést « autobusové spojení », vedoucí přes Bohuňov i přes Janovičky (« jízdní řád »). V případě Bohuňova lze zmínit i možnost využití « vlakového spojení » ze  3,5 km vzdálené železniční stanice Rozsochy (« jízdní řád »), kam lze dojít pěšky do 45 minut.

     V oblasti vybavenosti obce dochází v posledních letech k postupnému rozvoji a modernizaci. V roce 1998 proběhla (tehdejší společností SPT Telecom) „telefonizace“ Bohuňova i Janoviček; této příležitosti využila většina domácností, neboť předtím bylo v obou vesnicích jen několik málo soukromých telefonních stanic a telefonní automat („tel. budka“), zřízená na návsi v Bohuňově v polovině 90. let.

     Během jara a léta roku 2002 provedena plynofikace obce a zároveň vybudována nová vodovodní síť (nahrazující starou, jenž zásobovala Bohuňov ze studny bývalého zemědělského družstva), napojující obec na vodovod vedoucí z přehradní nádrže Vír do Žďáru nad Sázavou.

     Poloha obce umožňuje přijímat signál potřebný k připojení na bezdrátový internet, a dále je zde též k dispozici vysokorychlostní ADSL internet. Rovněž i signál pro provoz mobilních telefonů je k dispozici (jeden z vysílačů se nachází pouze 2 km severně od Bohuňova).

     V létě 2005 byly v centrální části Bohuňova, v prostranství mezi asfaltovou otáčkou u autobusové zastávky a sloupem s čapím hnízdem, umístěny nově vyrobené houpačky a skluzavka (sloužící dětem).

     Ze « základních služeb » stojí za zmínku prodejna smíšeného zboží a budova kulturního domu s hostincem. Pro rekreačně sportovní aktivity je k dispozici fotbalové i tenisové hřiště na východním okraji Bohuňova; v zimě za dobrých sněhových podmínek lze využít i udržovanou lyžařskou trasu, vedoucí směrem od sousedního Domanína a pokračující kolem Skalského rybníka (a hotelu Skalský dvůr) dále k Zuberskému rybníku, odkud je možné se dostat po dalších navazujících lyžařských trasách až do centrální části Žďárských vrchů). V rámci (cyklo)turistiky má Bohuňov také docela dobrou polohu, neboť přes vesnici vede (směrem od Bystřice n. P.) cyklistická stezka zv. Pražská stezka, po níž se lze dostat přes sousední obec Lísek (opět) do centrální části CHKO Žďárské vrchy, kam (či odkud) také směřuje žluté turistické značení (procházející severojižním směrem přes Bohuňov) a zelené turistické značení (vedoucí z lesa Pletenice po hraniční polní cestě mezi katastrem Janoviček a katastrem obce Písečné).

     Nejpozoruhodnější přírodní zajímavostí v obci je určitě « hnízdění čápa bílého ». Hodnotu « zdejší krajiny » však utváří také dvě dlouhá stromořadí – třešňová alej lemující silnici směrem od Bystřice n. P. a jasanovo-lipová alej podél silnice mezi Bohuňovem a Lískem. Přestože lesní porosty nezaujímají v obecním katastru příliš velkou plochu, v bezprostředním sousedství (v dostupnosti přibližně 1 km od Bohuňova) se nachází dva velké lesy – Pičulín (jihozápadním směrem) a Pletenice (severním směrem), v nichž bývá v létě a na podzim množství lesních plodů (houby, apod.).

     Ke koupání i rybolovu slouží dva (ve zdejším regionu významné) rybníky, Domanínský rybník (jižně od Bohuňova) a Skalský rybník (západoseverozápadně od Bohuňova), ležící sice již těsně za hranicemi katastru Bohuňova, avšak v dobré dostupnosti, neboť vzdálenost k nim z Bohuňova po polních cestách činí přibližně 1,5 km.

     Místním « pamětihodnostem » dominuje kaple na okraji návsi, naproti níž za silnicí stojí kamenný kříž; cennou ukázku drobné církevní architektury představují i boží muka nedaleko za vsí. Na návsi je umístěn také pomník padlým z první světové války. Především v okolí obecního rybníčka se dochovalo několik zemědělských usedlostí, reprezentujících horácké lidové stavitelství, z nichž je třeba vyzdvihnout roubené obytné stavení čp.14 (památkově chráněný objekt – kulturní památka) s „klasovitě skládaným“ štítem. Z dalších objektů si zaslouží zmínku alespoň trojboká zděná usedlost čp.17 (nedaleko kaple u silnice vedoucí k Lísku), v jejímž štítě se zachoval nápis „S pomocí boží postaveno L. P. 1857“.

Z „pamětihodností“ v Janovičkách lze zmínit kamenný kříž na návsi, poblíž kterého byla postavena jednoduchá zvonička; i zde lze zhlédnout několik dochovaných zemědělských usedlostí, z nichž jedna (podobně jako v Bohuňově) slouží hospodářským účelům (soukromé zemědělské podnikání) a další je využívána pro chov koní.

     Ze společenských organizací či sdružení v obci existují « sbor dobrovolných hasičů » (založený v roce 1900) a « myslivecké sdružení ». Z chovatelství stojí za zmínku včelařství (Bohuňov i Janovičky), chovatel holubů a koz (Bohuňov), « chovatelka Mainských mývalích koček » (Bohuňov) a chov koní v « Janovičkách », související se zdejším provozováním jezdectví (na poloprofesionální úrovni).

     V oblasti sportu se v posledních letech zviditelňují občasnými úspěchy fotbalisté, účastnící se od roku 2003 (každoročně) regionálních turnajů se zastoupením celkem 6–8 vesnic (převážně z Bystřicka).

     V obci je zastoupena též  umělecká činnost, kterou se  zde zabývají  « akademický malíř » (Janovičky), a příležitostný výrobce intarzií (Bohuňov). Někteří obyvatelé se také věnují aktivní hře na hudební nástroje; tři bohuňovští občané působí v dechové kapele « Bobrůvanka », a jeden místní hudebník působí ve skupině « Arzenal » (moderní populární taneční hudba).

     Při první účasti v soutěži Vesnice roku získala obec v roce 2006 ocenění « diplom za vzorné vedení kroniky ».